Vítejte v realitě. Hrál se Pohár mistrů a upřímně říkám, že kluky z Boleslavi a hlavně holky z Vítkovic lituji. No, vlastně lituji všechny účastníky nejprestižnější klubové florbalové soutěže světa. Lituji vlastně i samotný Champions Cup, jak se mu nyní honosně říká. I když nakonec musím vyseknout poklonu třeba právě Vítkovicím a samozřejmě frajerům z Tampere. To byla klasa! SC Classic!

Gävle je fajn

Vyprávěl mi tom Mattias Helgesson, když jsme dali řeč o tom, jak pokládá povrchy pro zápasy švédské superligy. Po kolenou lezl i v dobách, kdy ještě válel SSL. Dokonce po nás jednou opravoval nějaké nerovnosti v O2 areně, když se tu v roce 2008 hrálo MS 🙂 On, bývalý reprezentant, kdysi opora Balrogu, Falunu nebo Helsingborgu. Právě jeho firma pokládala povrchy v úžasném Gävlehovu. Jo, dodnes se tím živí.

Takže ano, Gävle je fajn. Je na půli cesty mezi Uppsalou a Falunem. Krásné přístavní městečko, kde v létě zažijete skvělé západy slunce. Takže ideál pro pohár. Dodám ale jednu podstatnou věc. Je fajn pro Švédský pohár!

Narovinu, opravdu nemá smysl, aby mistrovské týmy jezdily tři dny po novém roce ve všední den někam k polárnímu kruhu a hrály tam před prázdným hledištěm. Přemýšlel o tom vůbec někdo? Nechat hrát švýcarské, české či finské šampiony od 10 hodiny ranní před 150 diváky mi přijde jako neúcta. Zvlášť, když si to tyto týmy platí skoro celé ze své kapsy.

Asi bych nebyl tak kritický, kdyby na tribuny přišly i dopoledne desítky kluků a holek, které v okolních halách hrají švédské mistrovství krajských výběrů. Jenže nepřišly. Nepřišly ani školáci, protože Švédsko má prázdniny…

Gothia byla šance!

Ještě jedna souvislost. O nějakých 500 kilometrů na jihozápad se hraje ještě jiný turnaj. A tam těch mládežníků není tisíc ale desetkrát víc. Gothia Innebandy Cup přiláká 10 000 malých florbalistů, každoročně se v rámci turnaje hrávaly speciální zápasy Superligy. Organizátoři dokázali ještě nedávno při té příležitosti naplnit i hokejovou halu Scandinavium.

Nešlo by se dohodnout s nimi, aby zařadili zápasy Champions Cupu do programu? Týmy by si užily fajn atmosféru a děti nejen ze Švédska by viděly hvězdy. Mohlo by to být win-win. Jenže to by se muselo chtít.

Final Four je dobrá cesta!

K formátu Poháru mistrů mám už několik let připomínky. Pamatuji doby, kdy tohle klání začínalo. A věřte, že v devadesátých letech měl tenhle turnaj na florbalové poměry opravdu prestiž. Jenže tak nějak se to pokazilo. Neochota klubů i národních svazů dělat něco navíc se podepsala. Ale mám pocit, že pokud chce florbal bojovat s globálními sporty a říkat si o místo na olympiádě, měl by si hýčkat i tuhle soutěž.

Návod, jak na to? Ač možná nebudete souhlasit, věřte, že formát Final Four je dobrý. A i ve florbale může fungovat. Jenže se nesmí hrát ve všední den v 10 dopoledne. Sorry, to je fail. Podívejte se na ostatní halové sporty, které florbalu ukazují cestu. Máte pocit, že florbal je dnes víc než házená, či volejbal? O basketbalu raději nemluvím. Takhle vypadají návštěvy na turnajích Final Four Ligy mistrů těchto sportů. Jednoduše: kdo si myslí, že florbal po povedeném MS v Praze mohl myslet, že dávno předehnal třeba házenou, při pohledu na tribuny v Gävle vystřízlivěl. Nedohnal.

Florbale, vezmi si inspiraci, prosím! Už víte, proč je Filip Jícha superstar a ve světě se o něm ví víc, než o nějakém Galante Carlströmovi? Jednoduše proto, že na finále házenkářské Ligy mistrů chodí do vyprodané Lanxess Areny v Kolíně nad Rýnem 20 tisíc diváků. Tohle florbal prostě neumí. Až to bude umět, bude patřit na olympiádu. Dřív ne. A nepomohou ani změny pravidel.

Jak na to? IFF musí začít pracovat jinak. Možná změnit své vedení. Zapojit národní federace, makat, věnovat se marketingu a nebát se výzev. Je to běh na dlouhou trať, nebude to hned. Ale dokážu si představit finále Champions Cupu třeba v Berlíně nebo Paříži a pozvat na víkendový turnaj na začátku třeba i zadarmo tamní školy. To by mohlo naplnit program propagace i do zemí, které florbal tak nutně potřebuje. Je to jen momentální nápad, třeba je i jiné řešení. V ekonomicky silných zemích přece florbal potřebuje zakořenit.

Anebo je druhé řešení. Zakomponovat Pohár mistrů třeba do programu pražského Czech Open, nebo jiného populárního turnaje na světě. Prostě na místo, kde ho lidé chtějí vidět.

Vítky? Bravo!

Abych nebyl jen kritický. Po čase jsme zase měli ve finále Poháru mistryň český tým. A teď pominu výsledky, které jste určitě četli. Finské SB-Pro 5:4 po prodloužení, IKSU ve finále 3:8.
Mě ale nadchla hra. Pokud chcete vidět fakt hezký florbal, který se hraje s odvahou, bojovností a nadšením, nalaďte si zápasy Rytířek. Dodám, že tam najdete i skvělé nahrávky, přečíslení, pohotovou střelbu a s osobou Veroniky Enenkelové třeba i geniální řešení situací. Pas na vítězný gól v semifinále? Mňam…

Vítky byly skvělé i díky hernímu stylu, díky fyzičce. Presink ve čtyřech na útočné polovině proti IKSU? Proč ne. I to si holky dovolily.  Chtěl bych vidět čísla naběhaných metrů. A možná bychom se divili. Dokonce bych řekl, že holky z Vítkovic by měly vyšší čísla než chlapi z Boleslavi.

Rytířky si vydobyly naprostý respekt. Dodám, že turnaj odehrály bez několika výrazných opor z let minulých. Denisa Ferenčíková i Michaela Šponiarová hrají už nějaký čas finskou ligu, Denisa Ratajová pálí góly za Pixbo, Hanka Koníčková se vrátila domů do Liberce. I bez nich byly Vítkovice skvělé. Prostě Rytířky. Za tenhle výkon by jim v Anglii dali i rytířský řád.

Takže závěrem: Tomáš „Máslíčko“ Martiník s Dušanem Dudeškem to dělají fakt dobře. Takhle má vypadat florbal, který reprezentuje Česko. Díky, Vítky!

Nahá Bolka

Na druhou stranu Boleslav. Narovinu říkám, velké zklamání. Pár kamarádů jsem přesvědčoval, že mají šanci. Že Storvreta není zrovna v dobré formě a že Karas, Milan, nebo i Naty ukážou, že měli hrát na mistrovství světa. Bohužel, neukázali. Bolka selhala.

Gólman nechytil skoro nic, první lajna, která si českou superligu maže na chleba, totálně vyhořela. Navíc přístup k zápasům žalostný. První zápas statické vyčkávání, co se stane a hrát se začalo, až když byla třígólová ztráta. Bolka prostě hrála hodně pod své možnosti a zápas o 3. místo připomínal ostudu. Jasně, je těžké se motivovat, když prostředí vypadá tak, jak vypadá. Ale Köniz to zvládl. I bez Patrika Dóži. Však to bylo vidět i na zpovědi trenéra Pazdery.

Mistr byl jak vysvlečený do naha. Najednou bylo zřetelně vidět, jakou nevýhodou může být úzký kádr. Bolka padla na zadek. A ví, že i v české lize musí zabrat. Tohle by na titul nestačilo.

Pil jsi? Hodně! Hodně dobrej Pylsy!

Nakonec ještě finále a poklona týmu SC Classic. To byla jízda. Borci z Tampere prostě ukázali, jaký je trend a rozcupovali statickou Storvretu na kousíčky. Pil jsi? Pil! Teda Pylsy! Joonas Pylsy. Tohle byl takovej fórek při prosincovém MS. A pořád to platí. A taky Juha Kivilehto. Byli zase famózní a šéf klubu Pasi Peltola byl při přebírání trofeje v už prázdné hale patřičně hrdý. Měl proč. A že švédské publikum odešlo? Těžce to tam koušou…

Koneckonců, už před zápasem mluvil trenér Storvrety Andreas Harnesk o tom, že jeho tým není favoritem. Nezvyklý švédský respekt. A v zápase byl opravdu vidět rozdíl. V čem? V řešení situací, v taktice, v pohybu. Ve všem. Gratuluji! 10:3 je výprask.

A jsem za něj rád. Švédové zase začnou Pohár mistrů brát vážně a budou se chtít vrátit vítězně a třeba budou i pracovat větší prestiži téhle soutěže.

Nestranní rozhodčí?

Všimli jste si té rarity? Na Poháru mistrů pískal finsko-český souboj pár z Česka. Finsko-švédské finále zase sudí ze Švédska. A vůbec to nevadilo. Rozhodčí ukázali, že dokážou být nestranní i když by se v nich mohly probouzet vlastenecké emoce. Zvládli to skvěle. Všichni!

Kdepak. Bylo skvělé vidět třeba i to, jak švédští arbitři nemají naprosto žádné slitování se Storvretou. A třeba Rasmuse Sundstedta poslali za katr za kecy, když se Švédové zrovna nadechovali k poslednímu pokusu o zvrat. Smůla. Právě při téhle přesilovce dostali další direkt. Jo. Albin Sjögren si po zápase na rozhodčí právě kvůli podobným momentům stěžoval. Prý exhibovali a pomohli Finům k triumfu. No, taky názor…

Lokální derbíčko ve finále poháru

Liberec a Pardubice ve finále? Za mě super! I když jim samozřejmě hrál do karet nevyzpytatelný vývoj v pavouku, tak si to oba týmy si to zasloužej. Liberec za léta budování dnes už opravdu solidního týmu. Pardubice za entuziasmus a práci s fanoušky. Tohle je odměna. A i když se to mnohým může zdát neatraktivní finále a spíš provinční derby, tak já se na ten zápas opravdu rád podívám. Oba týmy budou hladové, oba budou chtít do vitríny první „velkou“ trofej. I když pravda, Pardubice už vědí, jaké to je, vyhrát kategorii Pro na Czech Open.

A ještě zpátky ke kauze pěti absencí Tatranu. Liberec prý nesouhlasil s přeložením na období mezi svátky. No, nesouhlasil, jeho hráči prý měli už dávno zařízené různé hory. Mám pocit, že zaspal i Tatran ve vyjednávání. Anebo vedení soutěže mohlo zamhouřit oči a povolit termín třeba 8/1. Prý to nešlo, prý kvůli propagaci finále, vše by bylo narychlo. No… Prostě škoda.

Takhle se to dělá!

A na odlehčení a ještě borec na konec. Tohle je Krister Savonen. A takhle se jezdí florbalové nájezdy. Nazdar! 🙂

Tomáš Rambousek