Panečku, to se to rozjelo. Den 2  a hned taková nemilá šou. Chtěl bych v první řadě poděkovat klukům, kteří v minulosti hráli za reprezentaci a pozvali mě pro dnešní večer do party boxu. Bylo to zase něco jiného, sledovat zápas nároďáku společně s frajerama, kteří vědí, jaké to je, vyhrát na mistrovství světa stříbro.

Ale od začátku: dneska to nebyl na MS jen zápas Česka s Lotyšskem, o kterém asi teď všichni mluví, a tak je potřeba vzít to popořadě.

Fór dne: Hráč dal červenou rozhodčímu!

Tímhle musím začít, tohle prostě neuvidíte ve florbale ani ve fotbale. Patrik Kareliusson z Estonska má červenou kartu v ruce a ukazuje jí rozhodčímu! Taková drzost? Spíš slušnost a vtípek k pobavení tribun. Lotyšský sudí Martin Larinovs zakopl o lajnu brankoviště a pěkně se vyválel na zemi. A když jí forvard z Djurgaardenu našel na zemi, zkusil si, jaké to je, ukázat jí při vyloučení do konce zápasu.

Hráč dne:

Danny Känzig. Tenhle kluk vůbec neměl na mistrovství světa hrát. Švýcaři ho povolali za zraněného Manuela Engela. A hle. Tohle je poděkování za dodatečnou pozvánku: hned 4 góly a 2 nahrávky při demolici Německa zapsal.

Převlékání dresů:

Řeknu vám, dresy Singapuru budou pro organizátory slušný oříšek. Vepředu modré, vzadu bílé. A když Kanada jako domácí tým nastoupila v bílém, začal to být pro rozhodčí problém. Nakonec to byli Kanaďané, kteří na sebe vzali červená trika a vyměnili i trenýrky a situaci vyřešili. Jenže pak se zase přišlo na to, že sudí v červeném by byli k nerozeznání od javorového listu a tak běželi do šaten pro žluté dresy. Ufff. Zápas začal s 10 minutovým zpožděním. Ale zase, kde jinde to zažijete.

Freestyle je zpátky!

Konečně! Přišel jsem do haly už před 11 hodinou ranní, abych viděl Nory s Dánskem. A hlavně abych viděl Oleho Mossina Olesena. Tenhle kluk totiž zůstal za ta dlouhá léta jediným na světových šampionátech, kdo umí freestyle a navíc se ho nebojí používat. Dánům dal hned 2 kusy! Jak tohle florbalu chybí. Vždyť to byla tak skvělá šou za časů Runnestiga, Tähkä, Nedeho.

V Česku to uměl třeba Tomáš Leipner a dnes tím baví chomutovské publikum Petr Pastor. Ale já chci freestyle góly i v repre na MS. A nejlíp v každém týmu povinně jednoho kouzelníka. Zkusí to Paddy Dóža? Myslím, že to ještě dost dobře ovládá. Prostě chci víc a víc zorro-gólů!

Past na toaletě:

Těžko říct, jak se to stane, ale někdo asi vážil víc kilo, než měl. A zatím na to ještě nikdo nepřišel. Tedy pokud to neměla být past. Jak se na tom sedí? No, musíte si dávat pozor 🙂

Setkání reprezentantů:

Paráda. Za tohle tleskám. Už jsem to nakousl v úvodu. Kluci, kteří v minulosti hrávali za reprezentaci, byli pozvaní na dnešní zápas do party boxu. Dole pod nimi se chystal zápas s Lotyšskem a nahoře na tribuně se potkali staří kámoši. Na videu běželo video z roku 1998, kdy Česko poprvé hostilo mistrovství světa. Prostě úcta. Díky, za všechny ty kluky!

Zavřené horní patro:

Ráno bych to nečekal, první diváci mířili do O2 areny už brzy před 11 hodinou. Přesto to v neděli bylo s návštěvou slabší. Na hlavní zápas byla prořídlá i spodní patra. Něco přes 4000 diváků napočítali organizátoři. Ale spíš se hloupě museli cítit ti, kteří si koupili vstupenku za 700 nebo 950 a pak vedle nich seděli ti, kteří dali za lupen jen 350. Horní patro bylo totiž s výjimkou míst pro novináře zavřené.

No ale stejně byli všichni zvědaví na zápas Česko – Lotyšsko:

Co k němu říct? Že to bylo smutné. O důvodech se bude diskutovat asi nejen v české kabině, ale všude. Tisíce lidí vidělo ten zápas v televizi, ti kteří na něj přišlo do O2 arény byli zklamaní. Takhle nějak začala blamáž na MS 2012. Tehdy Češi také prohráli s Lotyšskem v základní skupině (4:5). Tehdy ve Švýcarsku to byl přímý rozkaz ke čtvrtfinále s Finskem, kde český tým padl.

Když srovnám obě situace, před šesti lety to měli nároďák daleko těžší. Pod povrchem bublala vzpoura proti trenérovi, chystal se už nástup Radima Cepka. Logicky v něm nebyla navenek zrovna ideální atmosféra.

Nyní je česká reprezentace v trochu lepší pozici. Může vše zachránit. Navíc to vypadá, že realizační tým i samotní florbalisté mají stále podporu fanoušků. Prostě se to nepovedlo, musí se jít dál. A hlavně, když se porazí Švýcarsko, tak je stále vše otevřené a postup z 2. nebo dokonce první příčky ve skupině je stále otevřený.

Podivný český výkon?

Co mě bohužel zarazilo, byl obraz české hry. Nemyslím, že by kluci nebojovali. Myslím, že chtějí. Možná až moc. Ale vázne souhra. Na hřišti se potkávají v lajnách kluci, kteří toho spolu na klubové bázi moc neodehráli. Jediný náznak, že něco může fungovat, předvádí Patrik Dóža s Tomem Ondruškem, kteří spolu hrávali na Chodově – a k nim dobře zapadl Adam Delong. Další dvě lajny se trápí. Možná právě proto, že se tým dodnes sehrává. Třeba už v úterý přejde Marek Beneš s Ondřejem Němečkem k Filipovi Langerovi a oživí spolupráci z Tatranu.

A ještě jedna věc byla podivná. Když šlo do tuhého, zůstali na střídačce ti nejzkušenější. Milan Garčar i Milan Tomašík prostě sledovali marné snažení jen za mantinelem. Stejně jako Jiří Curney, o kterém se ví, že do čeho plácne, to skončí v síti. No, rozumů už bylo dost…

A proto: Tým dne: Lotyšsko

Nejdřív jsem chtěl psát o Singapuru, který mě nadchl svým výkonem na Podvinném mlýnu. Ale musím napsat Lotyšsko. Porazili domácí tým, hráli s nadšením, vírou i organizací hry. Nachytali nepřipravené Čechy svým odhodláním a efektivitou. Prostě jen vygradovali svůj sobotní výkon, který předvedli proti Švýcarům, a tentokrát jim to vyšlo. Musím říct, že Lotyši vyhráli zaslouženě, hráli skvěle! Ve druhé třetině mohli vést ne 3:1, ale i 5:1. Mimochodem, Čechy vychytal gólman s číslem 69. Paradoxně jsem celý ten zápas mohl sledovat s Tomášem Kafkou.

Já vím, dneska to tak veselé a sentimentální nebylo. Ale třeba bude další dny právě díky tomu líp.

Tomáš Rambousek