A je to. Tak jsme první, no a co! Zatím teda ve skupině. Čekali jste to? Já v to doufal, ale vím, že vyhráno rozhodně není. Radost ale měla určitě i tahle holčina na tribuně!

Každopádně zápas Čechů se Švýcary byl až poslední z úterního programu. A tak zase popořadě…

Dáme čouda?

Když jdete hrát do O2 areny a čeká na vás 5 tisíc diváků, věřte tomu, že budete nervózní. Každý nervozitu zahání jinak. Nejosvědčenější a nejtradičnější způsob je ale stejně cigárko. Však si zabafat před zápasem nebo klidně i o třetinách chodil i Ota Janecký nebo Ivan Hlinka. Kluci ze Singapuru to mají stejný. A ta fotka? Sorry za horší kvalitu. Chtěl jsem, abyste věřili. A teď už vím, jak se cítí paparazzi.

Dojatý Ramadhan má balónek do vitríny

Mimochodem, ono to prostředí na Singapur fakt dolehlo. Slovensko ukázalo, že do B divize prostě nepatří a kluky v bíločerveném nešetřilo. Bylo to přísný. Jsem rád, že Singapur nakonec dokázal skórovat. A když si vzal Sirraj Ramadhan, mimochodem chlap jak hora, na památku míček, kterým prostřelil Jakuba Klobučníka, viděl jsem v jeho očích dojetí. Na tenhle den rozhodně nezapomene.

Reportéři se selfie tyčkou

Nabídnu malý pohled do media zóny. Jak se dneska dělá zpravodajství? Když si vzpomenu na ty štáby, které z České televize kdysi vyjížděly za reporty… Plné auto, řidič, kameraman, osvětlovač, zvukař, reportér. V komerční televizi dneska stačí dva. Je to většinou jen řidič, kameraman a zvukař v jedné osobě a reportér k tomu – světlo nějaké bude. A tady? Mazák Pavel Edelmann tradičně s kamerou na stativu a s handkou – a hned to posílá třeba na Slovensko. A takový Kent Henrikssen z norské televize? Moderna. Taky si vystačí si sám, dokonce bez stativu… No nic, mobil mám a tak si jdu taky koupit selfie tyčku a mikrofon.

Joel se dal do pohody a zářil!

Jestli jsem o Joelovi Inouyem z Kanady napsal nehezky po prvním zápase, pak musím říct, že se v duelu s Japonci vybičoval k super výkonu. Je vidět, že ruce má pořád šikovné, tři gólové nahrávky budiž důkazem. Navíc si Kanadýři řekli o účast v předkole a Singapur má smůlu. K pohodičce rozhodně přispěla večeře v jedné z pražských restaurací a setkání s těmi, kteří byli před pár lety jeho českou rodinou. Inu, po knedlíčku se to hraje jedna báseň!

Prkýnko na hajzlíku

Kdo jste četli nedělní story, tak víte, o čem je řeč. Hlásím, že je vše opravené! Nevěřil bych, že i taková drobnost se může nastartovat úsilí organizátorů. Prostě chtějí mít vše perfektní. Dopoledne mě decentně dotázali, kde že se tahle mrzutost ukrývá.

A odpoledne jste si opravdu mohli beze strachu sednout. Super!

Slovensko, zvládneš to?

Velká jízda. Nikdo klukům zatím neměl šanci vzdorovat. V B divizi jsou prostě omylem a náhodou a doufám, že příště už budou plnohodnotným týmem elity. Každopádně teď přijde střet s jinou realitou. V osmifinále potkají Lotyše a mám pocit, že setkání s florbalovými zeměmi třetího sledu je na to příliš připravit nemohlo. Kdyby měli Slováci den pauzy, určitě by si v Praze domluvili přátelák třeba s Bohemkou nebo Tatranem, aby se před zápasem o všechno adaptovali na jiný level. Zítra nastane den pravdy.

Sever je prostě drsnej

Bohužel. Norové aspoň maličko dokázali vzdorovat Finům, ale výsledek 1:9 vypadá v elitní divizi pořád nehezky. A tak aspoň vyzdvihněme Miku Kohonena. Ten se dokázal zapsat do statistik i na svém 11. světovém šampionátu v řadě. Gratulace!

No a pak to Dánsko… Co k tomu říct. Myslel jsem, že takových výsledků se florbal na elitní úrovni pomalu zbavuje. Není tomu tak. Po 20 gólech se kdysi v dětských soutěžích zastavoval zápas. Na MS jsou regule nekompromisní. Hraje se do 60 minuty a tak jich nakonec v bitvě o Öresund Bron padlo 25. Saga Norén byla prostě vždycky drsnější, než Martin Rohde.

Češi z nuly na 100!

Jsem rád, že mě Petri Kettunen poslechl 🙂 Marku Benešovi to rozhodně víc svědčilo s Filipem Langerem. A pak máme snajpra, kterého jsme opravdu potřebovali. Adam Delong je chladnokrevnější než Alain Delon v dobách největší slávy. Přiznám se, že jsem to jméno tak trochu slyšel v ozvěně, když spíkři vyzývali publikum k opakování jeho příjmení. Adam to sice jenom zametá po řádění Toma Ondruška s Patrikem Dóžou, ale takhle pohotově by to zvládl málokdo. Druhý hattrick na mistrovství světa, to je forma jako hrom. Takže, hlavně ať to vydrží.

Trefil se i Matěj Jendrišák, který to rozhodně potřeboval jako sůl. Je vidět, že nejvíc vázne souhra jeho formace, i když se snaží dřít. Ale dejte mu ještě čas. Nakonec to vypadalo snadně, Švýcaři zřejmě takové tóčo nečekali. A rozhodně jsem se divil, že jejich kouč nedal prostor Dannymu Känzigovi. Možná dobře pro nás.

Pavouk turnaje

Nikde jsem ho neviděl ani v tiskáči ani na webu, ani v novinách. Nevím proč, ale vždycky mi přišlo přehlednější, vidět to někde graficky. Neuměl jsem si dát dohromady, co je PO3 a PO2 nebo Q1, jak naznačují kódy zápasů. A tak jsem si to namaloval. Snad vám to v orientaci pomůže taky. Takže když dáme Dány nebo Estonce, zahrajeme si s Finy?

Česká prohra v exování! Cože?!

Helvétský kříž ale v O2 areně vlastně taky slavil. A to díky vyhranému exování piva, kde ukázal své kvality táta Kevina Berryho. Emil Berry zasadil v typicky české disciplíně tvrdou lekci fandovi s kloboukem. Prostě potupa… Odplata ale naštěstí přišla na hřišti.

Takové bylo úterý na mistrovství světa. Tak si taky dejte pivo. Zítra se dozvíme, s kým budeme hrát ve čtvrtfinále.

Tomáš Rambousek